Petania

PETANA – továrna na krémy a mazadla z Letek u Libčic nad Vltavou

Značka s kočkou z průmyslových Letek

Na první pohled je to jen malá plechová krabička s nápisem PETANA a výrazným motivem kočky. Ve skutečnosti ale otevírá pozoruhodný příběh jedné dnes téměř zapomenuté české firmy, která působila v Letkách u Libčic nad Vltavou a vyráběla krémy a mazadla. Právě drobné předměty tohoto typu dnes často představují poslední viditelnou stopu po výrobcích, kteří mezi dvěma světovými válkami patřili k běžnému obchodnímu životu, ale po několika desetiletích prakticky zmizeli z veřejné paměti.

V případě Petany už máme několik důležitých pevných bodů. Dochovaný reklamní materiál je označen přímo jako „Petana a spol., továrna na krémy a mazadla, Letky u Libčic nad Vltavou“ a bývá datován přibližně kolem roku 1919. Další historické prameny potvrzují, že právě od roku 1919 firma Petana v Letkách skutečně působila a vyráběla zde mazadla a krémy.

To je na první pohled nenápadný údaj, ale při bližším pohledu kolem něj vyrůstá celý svět malého českého průmyslu po první světové válce – tovární budovy při Vltavě, železnice spojující Prahu s Kralupy, drobná chemická výroba, plechové dózy, obchodní značky, barevné etikety a stále agresivnější reklamní boj o zákazníka.

Letky nebyly vesnicí za Prahou, ale průmyslovým místem

Dnešní Libčice nad Vltavou působí jako menší město severně od Prahy, ale jejich průmyslová minulost je mimořádně bohatá. Samotné Letky byly až do roku 1924 samostatnou obcí, než se společně s Libčicemi a Chýnovem staly součástí dnešního města. Obec ležela přímo na důležité železniční trase mezi Prahou a severními Čechami a zároveň na břehu Vltavy, tedy v poloze ideální pro průmyslovou výrobu.

Už v poslední třetině 19. století zde vznikaly významné podniky. Místní historické materiály připomínají chemickou továrnu, Pražský spolek železných hutí, cihelnu, mýdlárnu a další provozy. Letky se postupně změnily v industriální prostor s výrazně dělnickým charakterem, který kontrastoval s více zemědělskými Libčicemi.

Do tohoto prostředí Petana zapadá mnohem přirozeněji, než by se mohlo zdát. Výroba krémů a mazadel totiž potřebovala nejen suroviny a chemické zázemí, ale také dopravu. Hotové výrobky musely putovat do Prahy a dalších měst, plechové obaly a další materiál zase opačným směrem do továrny. Železnice vedoucí přímo přes Letky byla pro podobný podnik obrovskou výhodou.

Ještě před Petanou tu byl Froreich

Budova, v níž Petana působila, měla průmyslovou historii už před jejím příchodem. Podle regionálních pramenů zde roku 1903 vznikla firma Froreich a spol., specializovaná na výrobu obvazových látek a lékárnických potřeb. Od roku 1919pak v témže místě působila Petana a vyráběla mazadla a krémy.

Tato návaznost je velmi zajímavá. Přechod od zdravotnického materiálu k chemickým spotřebním výrobkům mohl využívat část již existujícího výrobního a skladovacího zázemí. Není ovšem bezpečně doloženo, zda Petana přímo převzala podnik Froreich a spol., koupila pouze budovu nebo se do ní nastěhovala až po skončení původní výroby. To by vyžadovalo další archivní dokumenty.

Pevné je však pořadí: 1903 Froreich a spol. – od 1919 Petana.

A právě rok 1919 má svůj význam. Československo existovalo teprve několik měsíců, válečné hospodářství končilo a podnikatelé hledali nové možnosti na rychle se měnícím trhu.

Petana a spol. – továrna na krémy a mazadla

Nejcennějším dokladem je dochovaný tiskový materiál nesoucí přímo označení „Petana a spol., továrna na krémy a mazadla, Letky u Libčic nad Vltavou“. Materiál bývá charakterizován jako návrh nebo tiskový vzor a datován kolem roku 1919.

Tato formulace je důležitější, než se zdá. Petana nebyla pouze obchodní značka jednoho výrobku. Označení „továrna na krémy a mazadla“ ukazuje širší výrobní program.

Pod pojmem mazadla se v první třetině 20. století mohl skrývat velmi široký sortiment – přípravky pro kůži, obuv, řemeny, stroje, kovové součásti i domácnost. Stejně tak označení „krémy“ nemuselo nutně znamenat kosmetiku v dnešním smyslu. Velkou skupinu tvořily krémy na obuv, kůži a další materiály.

Jaké přesné výrobkové portfolio Petana měla, zatím není dostatečně doloženo. Dochované plechovky však potvrzují, že firma používala spotřebitelské obaly a vytvořila si vlastní vizuální značku.

Kočka na krabičce

Právě kočka, která se objevuje na dochované krabičce Petany, je jedním z nejzajímavějších prvků celé značky.

Ve světě prvorepublikové reklamy nebyla zvířata na obalech žádnou náhodou. Lev, slon, kohout, jelen, medvěd, pes nebo kočka umožňovali zákazníkovi identifikovat výrobek i tehdy, když si nepamatoval jeho přesný název. V době, kdy část obyvatel nebyla zvyklá orientovat se mezi desítkami psaných značek a kdy výrobky stály vedle sebe v obchodě v podobných plechových dózách, představoval jednoduchý obrazový symbol obrovskou obchodní výhodu.

Kočka je navíc pro výrobek typu krému či mazadla velmi dobrým symbolem. Evokuje čistotu, hladkost, lesklou srst, pružnost a eleganci. Pokud šlo o krém na obuv nebo kůži, bylo spojení ještě logičtější – dobře ošetřená kůže měla být hladká, lesklá a pružná.

Bez nalezení původní registrace ochranné známky však není správné tvrdit, že kočka byla oficiálně registrovanou ochrannou známkou Petany. Bezpečně ji lze označit jako výrazný obrazový motiv značky.

Praha na obalu a Letky jako místo výroby

Na některých obalech či reklamních materiálech Petany se může objevit také spojení s Prahou. To není v rozporu s výrobou v Letkách.

Letky ležely jen několik desítek kilometrů od centra hlavního města a byly s Prahou přímo spojeny železnicí. Firma mohla mít v Praze obchodní kancelář, zastoupení, sklad nebo distribuční místo a současně provozovat samotnou výrobu v Letkách. Takové uspořádání bylo v meziválečném průmyslu běžné – továrna stála tam, kde byly levnější pozemky a vhodné průmyslové podmínky, zatímco obchodní kontakt se zákazníky probíhal v Praze.

Dokud se však nepodaří dohledat konkrétní pražskou adresu Petany v dobovém adresáři nebo na originálním dokumentu, není možné tento vztah popsat přesněji.

Jisté je, že historické prameny označují Letky u Libčic nad Vltavou jako výrobní sídlo Petany.

Krémy a mazadla jako velký obchod

Dnes působí plechová krabička krému skoro bezvýznamně. Před sto lety však představovaly krémy, tuky a mazadla velký a velmi konkurenční obchod.

Kožená obuv byla drahá a měla vydržet roky. Boty se pravidelně opravovaly u ševce, měnily se podešve a podpatky a svršek se stále znovu čistil, barvil, leštil a promazával. To vytvářelo stabilní poptávku po krémech na boty.

Podobně důležitá byla mazadla. Průmyslové provozy, zemědělské stroje, jízdní kola, automobily i domácí mechanické přístroje potřebovaly pravidelné mazání. Ve světě bez moderních syntetických materiálů představovalo správné mazivo základní podmínku dlouhé životnosti mechanismu.

Výrobce, který měl recepturu, obchodní síť a výraznou značku, mohl oslovovat velmi široký okruh zákazníků.

Petana se objevila právě v době, kdy československý spotřební průmysl začal rychle růst a kdy značka na obalu začínala být téměř stejně důležitá jako samotný výrobek.

Proč plechová dóza znamenala tolik

Plechové krabičky byly pro výrobce krémů téměř ideálním obalem. Byly pevné, levné, dobře se uzavíraly a jejich povrch mohl nést barevný tisk.

Obal se tak stal malou reklamní plochou.

Zákazník krabičku nevnímal jen několik sekund v obchodě. Měl ji doma týdny nebo měsíce. Při každém otevření znovu viděl značku a její grafický symbol.

Právě proto firmy věnovaly grafice plechovek takovou pozornost. Dobrá krabička musela být rozpoznatelná i v obchodě plném konkurenčních výrobků. Výrazná kočka Petany tuto roli mohla splňovat velmi dobře.

Plechovka byla zároveň předmětem, který lidé často nevyhazovali. Po spotřebování původního obsahu sloužila na hřebíky, knoflíky, mince nebo nejrůznější drobnosti. Paradoxně právě díky tomu se mnoho historických obalů dochovalo do dnešní doby.

Letky se mezitím měnily

Průmyslový areál spojený s Petanou měl později velmi pestrý život. Historické zdroje uvádějí, že se zde následně vyráběly barvy a laky, plasty, sluchátka a hasicí přístroje, za německé okupace dokonce také zařízení určená k válečnému zamlžování.

V místní historii se objevuje také známá výroba hasicích přístrojů Minimax. Regionální zdroje připomínají tovární provozy v Letkách jako součást širšího průmyslového pásu, které postupně měnilo majitele i výrobní program.

To je pro podobné průmyslové areály typické. Budova, kterou dnes vnímáme jako jednu továrnu, mohla během padesáti let hostit čtyři nebo pět naprosto odlišných výrobců.

Petana je jen jednou kapitolou tohoto příběhu – ale právě proto důležitou.

Letky v roce 1919

Představme si místo v okamžiku, kdy zde Petana začínala.

Je rok 1919. Rakousko-Uhersko už neexistuje. Nové Československo se teprve učí fungovat. Válka skončila před několika měsíci, doprava a zásobování jsou rozvrácené, měna se mění a podnikatelé nevědí, jak přesně bude nový stát fungovat.

A u Vltavy severně od Prahy začíná pracovat firma Petana a spol.

V továrně se připravují krémy a mazadla, směsi se plní do malých plechových dóz a na jejich víčka přichází výrazná grafika. Výrobek putuje vlakem směrem na Prahu a dál k obchodníkům.

Z dnešní perspektivy je to malý podnik.

Ve své době ale představoval přesně ten typ firmy, na kterém byla postavena velká část československého hospodářství – nikoliv obrovský koncern s tisíci zaměstnanci, ale menší výrobce specializovaného spotřebního zboží.

Petana jako součást první československé spotřební kultury

Po roce 1918 vzniklo nebo výrazně expandovalo velké množství domácích značek. Nový stát měl vlastní trh, vlastní měnu a postupně také rostoucí střední vrstvu zákazníků.

Reklama se rychle profesionalizovala.

Obal už neměl pouze informovat, co je uvnitř. Musel výrobek prodat.

Značky začaly používat loga, zvířecí symboly, jednoduchá jména, slogany a barevné kombinace. Stejným směrem postupovala Petana se svou kočkou.

V tom smyslu je její plechová krabička malým dokumentem velké proměny. Ukazuje okamžik, kdy se český zákazník přestával rozhodovat jen podle prodavače nebo ceny a začínal si vybírat podle značky.

Co zatím o Petaně nevíme

Historie Petany má pořád několik velkých bílých míst.

Neznáme bezpečně osoby, které stály za označením Petana a spol. Není zatím doloženo, zda bylo jméno Petana příjmením konkrétního podnikatele, obchodním názvem vytvořeným z jiného označení nebo značkou, která následně přešla na celou firmu.

Stejně tak zatím chybí přesná pražská obchodní adresa, pokud ji podnik skutečně používal, a konkrétní seznam výrobků.

Nevíme ani přesně, jak dlouho firma pod názvem Petana existovala.

To však neznamená, že o ní nevíme nic. Naopak – kombinace regionální historie a dochovaných reklamních materiálů nám dovoluje její základní podobu rekonstruovat velmi přesvědčivě.

Petana a spol. byla továrna na krémy a mazadla v Letkách u Libčic nad Vltavou, doložená od roku 1919.

To je dnes nejpevnější jádro její historie.

Kočka, která přežila továrnu

Právě zde se vracíme k malé plechové krabičce.

Podnik zmizel. Výroba se změnila. Budovy prošly dalšími průmyslovými etapami. Letky přestaly být samostatnou obcí a roku 1924 se staly součástí Libčic nad Vltavou.

Ale kočka na plechovce zůstala.

Je to krásný příklad toho, jak historická reklama dokáže přežít samotnou firmu. Podnikový archiv se může ztratit, továrna může změnit majitele a zakladatel může zmizet z veřejné paměti, ale jeden malý potištěný kus plechu zachová jméno výrobku dalších sto let.

A v případě Petany zachoval víc než jen název.

Připomíná dobu, kdy se v Letkách vyráběly krémy a mazadla, kdy průmyslové provozy lemovaly Vltavu a kdy nový československý spotřebitel začínal mezi desítkami výrobků hledat značku, kterou si dokáže zapamatovat.

Petana mu nabídla jednoduché jméno.

A k němu kočku.

Po více než sto letech možná právě ona funguje ze všech reklamních prostředků firmy nejlépe.

Zdroje

Česká zemědělská univerzita v Praze – historický popis Letek: roku 1903 vznik továrny Froreich a spol. na obvazy a lékárnické potřeby; od roku 1919 zde sídlila firma Petana vyrábějící mazadla a krémy.

Fakulta architektury ČVUT – historický přehled průmyslového vývoje Letek; Froreich a spol. od roku 1903, Petana od roku 1919, následná výroba barev, laků, plastů, sluchátek a hasicích zařízení.

Aukro / Antiquarium – dochovaný reklamní či tiskový materiál „Petana a spol., továrna na krémy a mazadla, Letky u Libčic nad Vltavou“, datovaný přibližně kolem roku 1919.

Město Libčice nad Vltavou – projekt ke 100. výročí sloučení Libčic, Letek a Chýnova; dějiny Letek a jejich průmyslového rozvoje, sloučení obcí roku 1924.

Jaroslava Kohoutová / regionální historie Libčic – připomínka továrny Froreich a pozdější výroby krémů, mazadel a hasicích přístrojů v Letkách.

ŠOTOWEB – historické označení železniční zastávky Letky/Lettek a doklad železničního spojení obce na hlavní trase mezi Prahou a severem Čech.