Rel Radio

REL Brno – když se moravské rádio chtělo měřit s velkými značkami

Z Divadelní ulice do československých domácností

Ve třicátých letech se rozhlasový přijímač definitivně měnil z technické kuriozity v jeden z nejdůležitějších předmětů moderní domácnosti. Rádio přinášelo zprávy, hudbu, sportovní přenosy i hlas vzdáleného světa přímo do obývacího pokoje a kolem jeho výroby rychle vznikl nový průmysl. Vedle velkých a dnes dobře známých značek však působila řada menších československých výrobců, jejichž jména později téměř zmizela. K těm nejzajímavějším patřila brněnská značka REL, za níž stála společnost Elektrum, spol. s r. o., Pažout a Hejzák. Databáze československých historických radiopřijímačů uvádí jako sídlo společnosti Brno, Divadelní 1, zatímco vlastní továrna pracovala na adrese Kotlářská 32. Firma se specializovala na výrobu a prodej radiopřijímačů a radiotechnických součástek.

REL tak patří do pozoruhodné kapitoly brněnských průmyslových dějin. Brno nebylo pouze městem textilu a strojírenství. Mezi válkami zde existovalo živé elektrotechnické prostředí a několik podniků se pustilo také do výroby rozhlasových přijímačů. REL se přitom nesnažil zůstat jen lokálním výrobcem. Dochované přijímače, prospekty a především dobová inzerce ukazují firmu, která chtěla své výrobky prodávat po celém Československu a vystupovala jako sebevědomá domácí značka.

„Budete překvapeni výkonem, vzhledem a hlavně nízkou cenou“

Výmluvnější než pozdější katalogy je samotná reklama firmy. V jednom z dochovaných inzerátů z poloviny třicátých let stojí výrazným písmem REL-RADIO a pod ním výzva, aby si zákazník nechal přijímač před koupí předvést u svého obchodníka. Firma stavěla svou argumentaci na třech věcech: výkonu, vzhledu a především ceně.

A právě ceník zachycený v reklamě umožňuje nahlédnout přímo do obchodní strategie REL. Nabízen byl například dvoulampový REL 235 za 590 Kč, třílampový REL 303 za 980 Kč, čtyřlampový superhet za 1 780 Kč a šestilampový superhet za 2 950 Kč. Existovaly také univerzální a bateriové varianty. Firma zároveň nabízela nákup na měsíční splátky. V inzerátu je uvedena společnost ELECTRUM, spol. s r. o., Brno, Divadelní 1, telefon 10353, a zároveň zastupitelská kancelář v Praze XIII, Kodaňská 32.

To je důležitý detail. REL nebyl jen malou dílnou prodávající přijímače Brňanům. Pražské zastoupení ukazuje ambici vytvořit distribuční síť přesahující Moravu. Rozhlasový trh byl přitom mimořádně konkurenční. Zákazník mohl vybírat mezi domácími i zahraničními značkami a technické parametry byly jen částí rozhodování. Rádio už bylo kusem nábytku. Stálo často na čestném místě domácnosti, a výrobci proto museli prodávat nejen elektroniku, ale také vzhled, prestiž a představu moderního života.

Rádio jako kus nábytku

Přijímače REL přesně odpovídají této proměně. Elektronkové šasi bylo ukryto v dřevěných skříních, jejichž tvary sledovaly soudobý nábytkový design. Přední stěně zpravidla dominovala stupnice, ovládací knoflíky a reproduktor zakrytý dekorativní tkaninou. Z technického přístroje se stával předmět, který měl být vystaven.

Modelová nabídka postupně rostla. Dochované databáze a sbírky uvádějí desítky typů spojených s REL; Radiomuseum.org eviduje u výrobce téměř padesát modelových položek. Vedle číselných označení se stále více prosazovala také jména, která se zákazníkovi pamatovala mnohem lépe: Gloria, Baltic, Adriatic, Polar, Luxor, Primus, Signal a další.

Názvy nebyly náhodné. Ve světě rádií bylo potřeba vytvořit kolem technického výrobku emoci. „Baltic“ nebo „Adriatic“ evokovaly dálku a cestování, tedy přesně to, co rozhlas symbolicky nabízel: otočením knoflíku bylo možné z brněnského či pražského pokoje hledat stanice z jiných částí Evropy.

Od jednoduchého přijímače k luxusnímu superhetu

Vývoj sortimentu REL zároveň dobře ukazuje rychlost, s jakou se rozhlasová technika ve třicátých letech zdokonalovala. Z jednoduchých dvou- a třílampových přijímačů se trh posouval k dokonalejším superhetům s větším počtem elektronek, několika vlnovými rozsahy a lepší selektivitou.

Pěkným příkladem vyšší třídy je REL Luxor z období 1940–1941. Šlo o sedmilampový superheterodynní přijímač se dvěma reproduktory a čtyřmi rozsahy – dlouhými, středními a dvěma krátkovlnnými. Jeho dřevěná skříň měla přibližně 66 × 43 × 33 centimetrů a dobová cena činila 2 990 korun. To už rozhodně nebylo malé stolní rádio určené pouze k nenáročnému poslechu, ale reprezentativní domácí přístroj.

Model Baltic ze stejného období byl menší. Používal čtyři elektronky, pracoval jako šestikruhový superhet a umožňoval příjem dlouhých, středních i krátkých vln. Také zde šlo o klasickou dřevěnou skříň, která dobře ukazuje, jak pevně se tehdejší radiotechnika spojovala s nábytkovou kulturou domácnosti.

REL během války

Historie značky nekončí Mnichovem ani okupací. Modely REL jsou doloženy také z první poloviny čtyřicátých let. Právě z let 1940–1941 pocházejí Baltic, Luxor či další přijímače a sběratelské prameny řadí například REL Primus přibližně do období 1941–1942.

Tady je ale potřeba být opatrný. Internetové prameny se v přesném datování počátků společnosti rozcházejí. Databáze RadioMuseum.cz klade výrobu a prodej REL přibližně k roku 1930, zatímco některé pozdější sběratelské přehledy uvádějí existenci firmy od roku 1934. Bez ověření v obchodním rejstříku nebo dobovém firemním spisu proto není rozumné vydávat jeden z těchto let za definitivně prokázané datum založení. Jisté však je, že v polovině třicátých let už Electrum vystupoval jako zavedený výrobce s širokým sortimentem a pražským obchodním zastoupením.

Stejnou opatrnost si zaslouží i osobní historie Pažouta a Hejzáka. Jejich jména jsou s firmou opakovaně spojována v odborných a sběratelských databázích, ale z dostupných online pramenů zatím nelze bezpečně rekonstruovat jejich životní osudy natolik, aby bylo možné bez spekulací napsat podrobnější životopis. Pro historii reklamy je lepší přiznat mezeru než ji zaplnit hezky znějící legendou.

Poslední REL a příchod Tesly

Po skončení války přichází nejzajímavější část příběhu. Československý elektrotechnický průmysl prošel zásadní reorganizací a soukromé značky začaly mizet ve velkých národních podnicích. Osud REL je krásně vidět na jednom konkrétním rádiu – Signal.

REL Signal pochází z přelomu let 1947–1948. Šlo o sedmiobvodový superheterodynní přijímač se dvěma krátkovlnnými rozsahy, středními a dlouhými vlnami. Měl dynamický reproduktor, elektronkový indikátor vyladění, dřevěnou skříň a skleněnou stupnici. Přijímač původně vyráběla brněnská firma REL, ale po jejím začlenění do zestátněného průmyslu pokračovala jeho výroba pod značkou Tesla.

To není jen údaj z katalogu. Historický radioklub československý eviduje ve své sbírce několik exemplářů Signalu, přičemž u některých výslovně uvádí výrobu REL a u dalšího výrobu TESLA. Jeden z dochovaných kusů má dokonce zadní stěnu s logem REL. Je tak možné sledovat přechod mezi dvěma epochami téměř fyzicky na konkrétních přístrojích.

Tesla Signal vyráběný v roce 1948 přitom nebyl úplně novým výrobkem vytvořeným státním podnikem od nuly. Technické prameny uvádějí, že přijímač zkonstruovala právě brněnská firma REL Electrum. Exportní varianta nesla označení Melophon 500A. Tesla tedy spolu s výrobním zázemím převzala také technické dědictví svého předchůdce.

Konec značky, nikoli její techniky

To je na historii REL možná nejzajímavější. Značka zmizela, ale její výrobky nezmizely okamžitě s ní. Konstrukce, lidé, výrobní zkušenosti i rozpracované modely přešly do nového systému. Na skříni rádia se změnil nápis, zatímco uvnitř ještě nějakou dobu žila technika vzniklá v soukromé brněnské firmě.

Právě proto je poválečný Signal tak cenným svědkem doby. Existují kusy označené REL i kusy Tesla a mezi nimi leží okamžik, kdy se československý průmysl definitivně měnil. Předválečný svět menších soukromých továren, obchodních zástupců, konkurenčních značek a reklamních sloganů byl nahrazen soustavou velkých národních podniků.

REL nebyl jedinou značkou, kterou tento proces pohltil. Jeho příběh je však mimořádně názorný právě proto, že můžeme vedle sebe postavit téměř totožné přijímače a na jednom číst REL, zatímco na druhém už Tesla.

Brněnská značka, na kterou se téměř zapomnělo

Dnes jméno REL zná především úzký okruh sběratelů historických rádií. Ve své době však značka představovala něco úplně jiného. Byla součástí československého pokusu vyrábět moderní spotřební elektroniku vlastními silami a konkurovat zavedeným domácím i zahraničním výrobcům.

Na jejích reklamách je krásně vidět optimismus předválečné technické civilizace. Výrobce zákazníkovi nesliboval jen součástky, elektronky a počet ladicích okruhů. Nabízel mu výkon, vzhled a nízkou cenu. Rádio mělo být technicky dobré, krásné a zároveň dosažitelné. Možnost nákupu na splátky tento svět otevírala i lidem, kteří by si dražší přijímač nemohli zaplatit najednou.

A za touto reklamní větou stála skutečná továrna v Brně. Na jedné straně obchodní adresa Divadelní 1, na druhé výrobní provoz na Kotlářské 32. Odtud odcházely dřevěné skříně ukrývající elektronky, transformátory, ladicí kondenzátory a reproduktory, které pak večer svítily stupnicí v československých domácnostech.

Z dnešního pohledu jsou přijímače REL také krásnými předměty průmyslového designu. Jejich stupnice s názvy evropských vysílačů připomínají dobu, kdy rozhlas skutečně zmenšoval svět. Člověk nemusel nikam cestovat. Stačilo rozsvítit přijímač, počkat, až se elektronky zahřejí, a pomalu otáčet ladicím knoflíkem.

Někde mezi šumem se objevila Praha, Vídeň, Berlín, Budapešť nebo vzdálenější evropská stanice.

A možná právě v tom spočívá nejhezčí význam značky REL pro dnešní sbírku historické reklamy. Není to pouze jméno na starém rádiu nebo reklamní ceduli. Je to připomínka krátkého období, kdy v Brně existovala samostatná továrna, která chtěla dát československým domácnostem vlastní přijímač – a která byla natolik životaschopná, že její konstrukce přežila dokonce i samotnou značku.

Když se potom na konci čtyřicátých let na přijímači Signal objevilo místo REL jméno Tesla, skončil jeden malý brněnský podnikatelský příběh. Rádio však hrálo dál.

Zdroje

RadioMuseum.cz – databáze československých historických radiopřijímačů, výrobce REL; údaje o firmě Elektrum, spol. s r. o., Pažout a Hejzák, adresách Divadelní 1 a Kotlářská 32 a výrobním programu. RadioMuseum.cz – REL

Dobová reklama REL-RADIO, polovina 30. let – ELECTRUM, spol. s r. o., Brno, Divadelní 1; pražské zastoupení Kodaňská 32; modelová nabídka a ceny přijímačů REL.

Radiomuseum.org – REL Electrum Brno, model Baltic 1940/1941; technické údaje a odkaz na odbornou literaturu Československé přijímače 1933–1945. Radiomuseum.org – REL Baltic

Radiomuseum.org – REL Electrum Brno, model Luxor 1940/1941; technické parametry a dobová cena. Radiomuseum.org – REL Luxor

Oldradio.cz – REL/Tesla Signal 1947–1948; údaje o původní výrobě firmou REL a pokračování výroby po znárodnění pod značkou Tesla.

Československé historické radiopřijímače Tesla – Signal /