Seehund Gummitran
Seehund Gummitran – chebský přípravek, který držel boty v suchu
Když dobré boty znamenaly víc než pohodlí
Dnes je impregnace obuvi drobnou položkou mezi desítkami sprejů, vosků a krémů, ale na přelomu 19. a 20. století měla péče o kožené boty úplně jinou váhu. Dobrá obuv byla drahá, opravovala se, podrážela a nosila po mnoho let. Pro člověka, který pracoval venku, cestoval, chodil po horách nebo prostě denně překonával rozbahněné a zasněžené cesty, znamenala promočená kůže nejen nepohodlí, ale také rychlejší zničení bot a někdy skutečný zdravotní problém. Právě z tohoto světa vyrostl Gummitran, zvláštní přípravek určený k ošetření kůže, který se později pod značkou Seehund stal jedním z charakteristických výrobků chebské firmy J. Lorenz & Co.
Název působí na dnešní ucho téměř exoticky. Německé slovo Seehund znamená tuleň a v reklamě fungovalo dokonale: evokovalo vodu, nepromokavost a zvíře, jehož existence je s vodním prostředím nerozlučně spojena. Druhá část názvu, Gummitran, označovala druh mastného impregnačního prostředku na kůži. Nešlo tedy o gumový výrobek v dnešním smyslu. Byl to prostředek, který měl kůži promašťovat, změkčovat, konzervovat a především chránit před pronikáním vody. Dobová reklama jej nabízela jako Lederschmiere, tedy mazivo či tuk na kůži, a také jako Lederöl, olej na kůži. Z obyčejného přípravku pro údržbu bot se postupně stal dobře vystavěný značkový produkt s vlastní ikonografií, rozsáhlou distribucí a vazbami od západočeského Chebu přes Sasko až po rakouský Salcburk.
Gummitran existoval dříve než značka Seehund
Historie samotného názvu Gummitran sahá překvapivě hluboko do 19. století. Inzerce z německých zemí ukazuje, že prostředky tohoto jména se nabízely už tehdy jako ochrana obuvi a dalších kožených předmětů proti vodě. Dobová reklama jej charakterizovala jako přípravek určený k tomu, aby byly boty a kožené výrobky měkké, vláčné a vodotěsné. Vedle obuvi se používal také na koňské postroje nebo kožené části vozů.
Mimořádně zajímavý doklad pochází z archivu Deutsches Museum v Mnichově. V roce 1894 se bavorská celní správa zabývala odborným posudkem na látku označenou přímo jako Gummitran, která byla dovážena z Čech a prošla přes vedlejší celní úřad v Chebu. Materiál byl předmětem sporu o jeho správné celní zařazení a byl dokonce zkoumán podle předloženého vzorku. Archivní záznam neuvádí jméno příjemce, a proto jej nelze automaticky spojovat s Josefem Lorenzem. Dokládá však něco neméně důležitého: Gummitran byl v obchodním prostoru Chebu prokazatelně přítomen již roku 1894.
To je důležitá hranice mezi doloženým faktem a lákavou domněnkou. Nelze zatím říci, že J. Lorenz & Co. Gummitran v Chebu vyráběl už roku 1894. Lze však bezpečně říci, že zde tento typ výrobku existoval a že pozdější mimořádně úspěšná chebská výroba nevznikla v úplném vakuu.
Josef Lorenz a Cheb jako mateřský podnik
Klíčovou osobou příběhu byl Josef Lorenz. Jeho podnik J. Lorenz & Co. v Chebu, v německých pramenech uváděném jako Eger in Böhmen, vyráběl chemicko-technické výrobky a postupem času vytvořil rozsáhlý sortiment přípravků pro domácnost, řemesla a průmysl. Přímé doklady z meziválečného období firmu označují jako továrnu chemicko-technických výrobků a její produkce zahrnovala mimo jiné prostředky pro ošetření kůže, voskové politury, čisticí přípravky, barvy, laky, lepidla a další chemické speciality. V polském patentovém věstníku je roku 1936 podnik veden jako „Cirine-Werke Josef Lorenz & Co., Eger, Czechoslovakia“, tedy jednoznačně jako československý výrobní podnik v Chebu.
Pro postavení Chebu v celé firemní struktuře je mimořádně cenná meziválečná reklama rakouského Alpenvereinu. Ta u výrobku Seehund-Gummitran výslovně používá formulaci „Stammhaus: J. Lorenz & Co., Eger in Böhmen“. Stammhaus není obyčejné obchodní zastoupení ani sklad. Znamená mateřský či původní podnik. Vedle něj reklama jmenuje pobočný závod Böhme & Lorenz v Chemnitz a rakouské Cirinewerke v Salcburku. Cheb tedy nebyl pouze jedním z míst, odkud se výrobek prodával. V dobové prezentaci firmy stál přímo v centru celé výrobní skupiny.
Spojení s Böhmem a vznik Cirine-Werke
Příběh Josefa Lorenze se na počátku 20. století propojil se saským chemickým průmyslem. Historie společnosti H. Th. Böhme z Chemnitz uvádí, že roku 1902 vznikla v Chebu další firma, na níž se společně podíleli H. Th. Böhme a Josef Lorenz. Dostala název Cirine-Werke Böhme & Lorenz. Jejím významným produktem byl tekutý podlahový vosk Cirine, jehož úspěch byl tak výrazný, že již roku 1906 firma rozšířila část provozu do Oberlichtenau v Sasku.
Zajímavé je, že podnikatelská struktura nebyla jednoduchým příběhem, v němž by německá firma postupně pohltila malého českého výrobce. Prameny ukazují souběžnou existenci jmen Böhme & Lorenz, Chemnitz a J. Lorenz & Co., Eger. Například německá reklama z roku 1912 označuje při propagaci výrobků oba podniky společně za výhradní výrobce. Chebská větev si tedy zachovala vlastní identitu a pozdější reklamy ji dokonce nadále označovaly za mateřský podnik.
Postupně tak vznikla obchodní a výrobní síť, která překračovala hranice tehdejších států. Na jedné straně stál Cheb, po vzniku Československa československé město s převážně německy mluvícím obyvatelstvem, na druhé straně průmyslový Chemnitz v Sasku a třetím důležitým bodem byl Salcburk. Pro značku jako Seehund to představovalo mimořádnou výhodu: produkt mohl být vyráběn a distribuován na několika trzích, aniž by ztrácel jednotnou identitu.
Seehund – jméno jako reklamní nápad
Z obchodního hlediska bylo jméno Seehund velmi chytré. Chemický název Gummitran zákazníkovi mnoho obrazotvornosti nenabízel, zatímco tuleň představoval okamžitě srozumitelný symbol. Zvíře s hladkou, vodě odolávající srstí žijící ve vodě dokonale vyjadřovalo vlastnost, kterou měl výrobek přenést na boty. Člověk si nemusel pamatovat chemické složení. Stačilo si zapamatovat tuleně.
Takové spojování konkrétního výrobku se snadno rozpoznatelným symbolem bylo charakteristické pro moderní značkovou reklamu první třetiny 20. století. Spotřebitel už neměl kupovat jen anonymní tuk na boty. Měl chtít právě Seehund-Gummitran. Obal, jméno, grafický symbol a opakující se reklamní formulace začínaly být stejně důležité jako samotný obsah dózy.
Dochovaná plechová dóza ve sbírce Deutsches Historisches Museum v Berlíně nese označení „Gutra Seehund-Gummitran Lederschmiere“. Muzeum ji datuje přibližně do let 1920–1939. Jako výrobní subjekty jsou u předmětu uvedeny rakouské Cirinewerke v Salcburku, J. Lorenz & Co. Eger a Chemnitz. Dóza je vyrobena z potištěného železného plechu a svou podobou dokládá, že Seehund nebyl pouze regionálním chebským výrobkem, ale produktem uváděným na trh v rámci širší středoevropské sítě.
Reklama, která slibovala suché boty
Jedna z nejhezčích stop po značce pochází z Ascher Zeitung. V listopadu 1926 se zde objevila reklama na Seehund-Gummitran-Lederschmiere und Lederöl firmy Josef Lorenz & Co. z Chebu. Přestože digitalizovaný text je místy špatně čitelný, značka i výrobce jsou rozpoznatelné.
Ještě výmluvnější je inzerce v publikacích rakouského Alpenvereinu. Reklama oslovovala přímo turisty a tvrdila, že každý turista používá Seehund-Gummitran, aby jeho boty vydržely déle a byly vodotěsné. To je pro pochopení výrobku podstatné. Seehund nebyl prezentován především jako kosmetika, která měla botám dodat lesk. Jeho hlavní hodnotou byla funkčnost: chránit kůži v situaci, kdy byla vystavena vodě, sněhu, kamení a dlouhému mechanickému namáhání. Reklama nabízela zároveň bezplatnou brožuru o správném ošetřování bot, což ukazuje, že firma kolem svého výrobku budovala i určitou odbornou autoritu.
V alpském prostředí dával takový marketing perfektní smysl. Turista nebo horolezec dvacátých a třicátých let byl na kvalitě svých kožených bot závislý mnohem více než dnešní návštěvník hor vybavený membránovou obuví. Promáčená a ztvrdlá kůže mohla rozhodnout o tom, zda několikadenní cesta pokračovala, nebo skončila. Seehund proto mohl stát ve výbavě turistů po boku dalších tehdy běžných prostředků, které prodlužovaly životnost drahého vybavení.
Nejen boty – Gummitran měl mnohem širší použití
Pozdější registrace výrobků firmy Josef Lorenz ukazují, že pojem Gummitran nebyl omezen pouze na turistickou obuv. Patentové dokumenty z počátku čtyřicátých let popisují výrobky firmy Cirine-Werke Josef Lorenz & Co., Eger určené k ošetřování kůže, bot, řemenů, kočárových střech, automobilových plachet, koňských postrojů a dokonce pneumatik, stejně jako dalších předmětů, které měly být chráněny vodotěsnou impregnací.
To dobře vysvětluje podstatu produktu. Nešlo o módní doplněk ani jednoduchý krém na leštění polobotek. Gummitran patřil do mnohem širšího světa konzervačních prostředků, které měly prodloužit životnost materiálu. V době, kdy kůže představovala základní materiál nejen pro obuv, ale také pro řemeny strojů, postroje, brašny, části dopravních prostředků a množství pracovního vybavení, existoval pro takový výrobek velký trh.
Rakouská větev a Salcburk
Důležitým článkem příběhu byla společnost Österreichische Cirinewerke v Salcburku. Ta zabezpečovala výrobu a distribuci výrobků Cirine a Seehund na rakouském trhu. Adresář Salcburku z roku 1938 dokonce obsahuje samostatné heslo „Gummitran“, u něhož uvádí Österreichische Cirinewerke na adrese Weiserstraße 8.
Je to drobný, ale velmi výmluvný detail. Výrobek musel být dostatečně známý na to, aby byl v adresáři dohledatelný pod označením své produktové kategorie. Značka tak nebyla uzavřena v chebském regionu. Její obchodní prostor zasahoval přinejmenším Československo, Německo a Rakousko a reklama orientovaná na turistiku jí otevírala právě alpský trh, kde měla impregnace kožených bot přirozené využití.
„Seit 1886“ – lákavá stopa, kterou je třeba číst opatrně
V materiálech rakouského Alpenvereinu z roku 1931 se u reklamy na Gummitran objevuje tvrzení „Seit 1886 glänzend bewährt!“, tedy přibližně „skvěle osvědčený od roku 1886“. Pokud údaj skutečně náleží přímo výrobku Gummitran – což vzhledem k rozvržení reklamy vypadá pravděpodobně – posouval by tradici přípravku ještě o osm let před chebský celní doklad z roku 1894.
Je však správné s tímto údajem zacházet jako s dobovým reklamním tvrzením, nikoli automaticky jako s archivně doloženým rokem založení firmy J. Lorenz & Co. V současnosti máme pevný doklad o Gummitranu z roku 1894, bezpečně doložené spojení Josefa Lorenze s Böhmem od roku 1902 a jednoznačné reklamy Seehundu z meziválečné éry. Samotný rok 1886 zatím nelze bez dalšího pramene vydávat za datum založení Lorenzovy firmy nebo počátek výroby Seehundu.
Z Chebu přes Chemnitz do Evropy
Příběh Seehundu dobře ukazuje, jak mezinárodní dokázal být už před sto lety svět zdánlivě obyčejného spotřebního zboží. Základ tvořil chebský podnik Josefa Lorenze, který se na začátku 20. století propojil s významným chemickým výrobcem z Chemnitz. Následovalo rozšíření výroby v Sasku a rakouská větev v Salcburku. Stejný výrobek se objevoval v novinách, turistických časopisech, adresářích a později také v registrech ochranných známek a průmyslových výrobků.
Cirine-Werke v Sasku pokračovaly i po druhé světové válce. Podle Sächsisches Staatsarchiv byla společnost Cirine-Werke Böhme & Lorenz po válce začleněna do nového systému východoněmeckého průmyslu a v roce 1952 vznikl VEB Cirine-Werk, později spojený s výrobou aerosolových produktů. Samotné historické místo v Oberlichtenau přežilo dramatické politické změny 20. století a dnes je součástí průmyslového areálu společnosti TUNAP.
Chebská větev měla po roce 1945 samozřejmě jiný osud. Německé obyvatelstvo města bylo z velké části vysídleno a hospodářská struktura někdejšího Egeru se zásadně změnila. Značky spojené s předválečnými německými podnikateli postupně zmizely z československého trhu a Seehund-Gummitran se stal jedním z těch výrobků, jejichž někdejší známost dnes připomínají především obaly, reklamy a archivní dokumenty.
Reklama jako malý dokument velkého příběhu
Historická reklama na Seehund Gummitran je na první pohled reklamou na obyčejný tuk na boty. Ve skutečnosti v sobě nese překvapivě široký příběh. Je v ní Cheb ještě jako Eger, německy mluvící průmyslové prostředí českých zemí, spolupráce československého, německého a rakouského kapitálu, počátky moderní značkové reklamy i svět turistiky, v němž spolehlivé kožené boty patřily k nejdůležitější výbavě člověka.
A především je na ní dobře vidět proměna obyčejného chemického přípravku ve skutečnou značku. Samotný Gummitranexistoval jako typ prostředku už v 19. století. Josef Lorenz mu však v rámci své výrobní a obchodní sítě dokázal dát výraznou identitu. Seehund, tuleň, se stal jednoduchou a dokonale pochopitelnou reklamní zkratkou pro voděodolnost. Zákazník nemusel znát recepturu ani chemické vlastnosti výrobku. Měl si pamatovat jediné: pokud nechce mít mokré boty, má hledat tuleně.
Právě proto je dnes Seehund zajímavější než stovky anonymních dóz s tukem na obuv, které ve stejné době stály na pultech drogerií. Za jeho obrázkem se skrývá značka s historií sahající hluboko do 19. století, mateřský podnik v Chebu, společná průmyslová větev v Sasku, výroba a distribuce v Salcburku a reklamní kampaň zaměřená na lidi, pro které suché boty nebyly reklamním sloganem, ale velmi praktickou součástí každodenního života.
Zdroje
Deutsches Museum, Archiv – Polytechnischer Verein in Bayern, spis FA 004/4201, rok 1894: odborný posudek k výrobku „Gummitran“ dováženému z Čech přes celní úřad Eger.
Deutsche Digitale Bibliothek / Deutsches Historisches Museum – dóza „Gutra Seehund-Gummitran Lederschmiere“, datovaná přibližně 1920–1939; J. Lorenz & Co. Eger, Österreichische Cirinewerke Salzburg a Chemnitz.
Porta fontium – Ascher Zeitung, dobová reklama Josef Lorenz & Co., Eger na Seehund-Gummitran Lederschmiere und Lederöl.
Österreichischer Alpenverein – reklama na Seehund-Gummitran, označení J. Lorenz & Co., Eger jako „Stammhaus“, Böhme & Lorenz Chemnitz jako pobočný závod a Österreichische Cirinewerke Salzburg.
Österreichischer Alpenverein, Nachrichten der Sektion Austria, 1931 – reklama na Gummitran s dobovým tvrzením „Seit 1886 glänzend bewährt“.
Technische Universität Chemnitz / Qucosa – studie k historii H. Th. Böhme a Cirine-Werke Böhme & Lorenz; založení společného podniku v Chebu roku 1902 a rozšíření do Oberlichtenau roku 1906.
Universitätsbibliothek Heidelberg – Jugend, 1912; dobová reklama uvádějící společně Böhme & Lorenz, Chemnitz a J. Lorenz & Co., Eger.
Urząd Patentowy Rzeczypospolitej Polskiej – Wiadomości Urzędu Patentowego, 1936; registrace Cirine-Werke Josef Lorenz & Co., Eger, Czechoslovakia, a sortiment chemicko-technických výrobků včetně prostředků pro ošetřování kůže.
Urząd Patentowy Rzeczypospolitej Polskiej – Wiadomości Urzędu Patentowego, 1941–1942; registrace výrobků Cirine-Werke Josef Lorenz & Co. a použití Gummitranu na kůži, obuv, řemeny, postroje, plachty a další předměty určené k vodotěsné impregnaci.
Salzburger Adressbuch 1938 – heslo „Gummitran“, Österreichische Cirinewerke, Salzburg, Weiserstraße 8.
Sächsisches Staatsarchiv – archivní historie Cirine-Werke Böhme & Lorenz a poválečného VEB Cirine-Werk.
