Sokolský krém
Sokolský krém – český krém na boty firmy Beneš a Lakomý z Brna
Český výrobek se sokolským jménem
Sokolský krém patřil k výrobkům brněnské chemické firmy Beneš a Lakomý, založené v roce 1909 v Husovicích. Dobová reklama jej představovala velmi sebevědomě jako „český, bezvadný a dokonalý výrobek na cídění obuvi“ a zdůrazňovala, že je vyráběn z kvalitních rostlinných vosků, které mají kůži udržovat měkkou, pružnou a trvanlivou. Výrobci byli v inzerátu přímo uvedeni: Beneš a Lakomý, Brno.
Název Sokolský nebyl v českém prostředí neutrální. Sokol představoval od druhé poloviny 19. století jeden z nejsilnějších symbolů českého národního a společenského života. Použití podobného jména u domácího spotřebního výrobku proto velmi pravděpodobně pracovalo s představou českého původu a národní sounáležitosti. Dobová reklama ostatně výslovně zdůrazňovala, že jde o český výrobek.
Beneš a Lakomý začínají v Husovicích
Za firmou stáli Alois Emil Beneš a Josef Lakomý. Encyklopedie dějin města Brna uvádí, že společně roku 1909 založili v Husovicích továrnu zaměřenou na výrobu leštidel na obuv, inkoustů, francovek, pleťových krémů, konzervačních látek a mazadel. Firma byla zapsána jako veřejná obchodní společnost Beneš a Lakomý.
To je důležitý kontext pro samotný Sokolský krém. Nešlo o náhodný výrobek obchodníka, který si nechal někde naplnit několik krabiček. Krémy a leštidla na obuv patřily přímo k základnímu výrobnímu programu firmy od jejího vzniku.
Husovice byly tehdy samostatnou průmyslově se rozvíjející obcí na severním okraji Brna. Blízkost Svitavy, železnice a velkého městského trhu vytvářela velmi dobré podmínky pro chemickou výrobu i distribuci spotřebního zboží.
Loutnova a V Cípu
Podrobnější údaje o podniku uvádějí jako sídlo firmy Loutnovu ulici č. 5, dnešní Nováčkovu, zatímco nové tovární objekty vznikly v ulici V Cípu č. 10, dnešní Sekaninově ulici, na břehu Svitavy.
Právě tento prostor se později stal významný i pro další kapitolu firmy – fotografický průmysl.
Z malého výrobce krémů a domácí chemie se totiž během několika let začal rodit mnohem ambicióznější chemický závod.
Alois Emil Beneš
Alois Emil Beneš se narodil 28. července 1876 v Cotkytli a zemřel 10. dubna 1925 v Brně. Původně působil jako obchodník a právě spolupráce s Josefem Lakomým jej přivedla k vlastní chemické výrobě.
Ve firmě Beneš a Lakomý zůstal do roku 1916, kdy ze společných podniků vystoupil a po vyplacení podílu se osamostatnil. V roce 1918 požádal o zápis vlastní firmy A. E. Beneš do obchodního rejstříku. Sídlila v Králově Poli a pokračovala ve výrobě leštidel a krémů.
Beneš tedy neopustil obor, na němž se původní firma vybudovala. I po rozchodu s Lakomým zůstaly krémy a leštidla jeho hlavním podnikáním.
Josef Lakomý
Druhou osobností byl Josef Lakomý, který po Benešově odchodu převzal společný podnik. Podle dochovaných podnikových údajů se narodil roku 1859 ve Zdislavicích a zemřel roku 1933 v Brně. Firma pokračovala dál už pod jeho vedením a postupně se změnila ve významnější československý chemický podnik.
V roce 1919 se podnik změnil na společnost s ručením omezeným s kapitálem 520 000 Kč a už roku 1920 byl kapitál zvýšen na 900 000 Kč.
Z původního společného podniku dvou chemických podnikatelů tak velmi rychle vyrostla firma, která už potřebovala výrazně větší kapitál a výrobní zázemí.
Co reklamoval Sokolský krém
Dochovaná dobová inzerce je u Sokolského krému mimořádně výmluvná. Text říká, že jde o výrobek „na cídění obuvi“, vyrobený z rostlinných vosků. Reklama slibovala několik vlastností najednou: kůže měla zůstat trvanlivá, měkká, jemná a pružná, obuv měla být elegantní a lesklá, neměla propouštět vlhkost ani špinit oděv.
To je prakticky celý katalog toho, co tehdejší zákazník od dobrého krému očekával.
Nešlo jen o lesk.
Krém měl zároveň ošetřovat kůži, chránit ji před vodou a neměl barvou špinit kalhoty nebo sukně.
Právě poslední problém byl u nekvalitních krémů velmi nepříjemný. Přebytečné barvivo nebo mastná vrstva mohly při kontaktu s oblečením zanechávat skvrny.
Rostlinné vosky jako znak kvality
Zvlášť zajímavé je reklamní zdůraznění rostlinných vosků.
U kvalitních krémů na obuv se používaly různé voskové složky, které po rozleštění vytvářely hladký povrch a lesk. Reklama ovšem neuvádí přesnou recepturu, takže nelze bezpečně tvrdit, jaké konkrétní vosky Sokolský krém obsahoval.
Samotný odkaz na rostlinné vosky ale fungoval jako argument proti levnějším nebo hrubším směsím. Zákazník měl získat pocit, že nekupuje jen černou mastnou pastu, ale odborně připravený prostředek pro kvalitní koženou obuv.
Proč se boty krémovaly tak často
Význam krému na boty byl před sto lety mnohem větší než dnes. Kožená obuv byla drahá a očekávalo se, že vydrží řadu sezon. Podrážky se nechávaly opravovat, podpatky měnit a svršek se pravidelně čistil.
Kůže je přírodní materiál. Bez údržby vysychá, tvrdne a praská. Vlhkost jí zároveň nesvědčí, zvlášť pokud se po namočení rychle vysuší bez dalšího ošetření.
Krém tedy plnil nejen estetickou, ale i ekonomickou funkci.
Prodlužoval život botám.
Čisté boty jako vizitka člověka
Na začátku 20. století byly dobře naleštěné boty také otázkou společenského vzhledu. U muže v obleku mohl zanedbaný pár bot zkazit jinak perfektní dojem.
To dávalo výrobcům krémů obrovský prostor pro reklamu.
Nemuseli přesvědčovat zákazníka, že boty potřebuje ošetřovat.
Stačilo ho přesvědčit, že právě jejich krém to dělá lépe.
Sokolský krém byl postaven na kombinaci českého původu, kvality a elegantního výsledku.
Sokol v reklamě českých výrobků
Název Sokolský musel v dobovém Československu působit velmi silně. Sokol nebyl jen tělovýchovným spolkem. Představoval české národní sebevědomí, tělesnou zdatnost, disciplínu a občanskou pospolitost.
Reklama na Sokolský krém navíc vznikala v prostředí, kde domácí výrobci často zdůrazňovali český původ proti německé nebo rakouské konkurenci.
Přímý doklad, že by výrobek byl oficiálně licencován Českou obcí sokolskou nebo že Sokol dostával část výnosu, se v nalezených pramenech zatím nepodařilo najít. Název tedy není vhodné interpretovat jako oficiální výrobek sokolské organizace.
Jisté je, že firma používala Sokolský jako obchodní jméno a současně v reklamě zdůrazňovala český charakter výrobku.
Od krému na boty k fotografickému papíru
Nejpozoruhodnější kapitola historie Beneše a Lakomého začala roku 1913. Společníci tehdy založili další podnik zaměřený na výrobu fotografických papírů – Neobrom.
Továrna v Husovicích zahájila provoz kolem let 1914–1915. Nejprve vyráběla chlorobromostříbrné fotografické papíry a později se proslavila bromostříbrnými zvětšovacími papíry Neobrom.
To je téměř neuvěřitelný skok.
Firma začala krémy na boty, inkousty a francovkou.
O několik let později vyráběla citlivé fotografické materiály.
Ve skutečnosti však obě oblasti spojovala chemie.
Neobrom jako český fotografický průmysl
Brněnská encyklopedie označuje Neobrom za nejstarší podnik tohoto druhu v českých zemích. Továrna vyráběla fotografické papíry Neogaz, Neobrom, později Neodur či Sametin a po první světové válce navázala obchodní kontakty mimo jiné s Francií, Belgií, Holandskem a Anglií.
Firma tak získala význam daleko přesahující původní výrobu drogistického zboží.
Právě spojení s Neobromem je dnes možná slavnější než samotný Sokolský krém. Historicky však stojí oba výrobky na stejném počátku – na podniku Beneše a Lakomého v Husovicích.
Beneš odchází, jméno firmy se mění
Roku 1916 Alois Emil Beneš ze společných podniků vystoupil. Josef Lakomý pokračoval sám a podnik se následně rozvíjel pod jeho jménem.
Tím je také možné přibližně ohraničit období, kdy měl výrobek skutečně nést označení Beneš a Lakomý. Pokud reklama uvádí oba zakladatele jako výrobce, patří s největší pravděpodobností do ranější fáze jejich společného podnikání, tedy mezi 1909 a 1916, případně může jít o krátké období, kdy staré firemní označení ještě obchodně přežívalo.
Přesnou dataci konkrétní reklamy je však vždy lepší určit podle celého předmětu a případné tiskové značky.
Lakomého další krémy
Po změně vlastnické struktury výroba obuvnických přípravků nezmizela. Pozdější firma J. Lakomý nabízela například krém na jemnou obuv Čechoslovák, dále pastu na cídění kovů Lada a tekuté cídidlo Zlatá voda.
Je tu vidět zajímavá kontinuita.
Sokolský krém používal národní symboliku už v rané éře firmy.
Později vznikl krém přímo pojmenovaný Čechoslovák.
Národní motiv tedy v marketingu tohoto chemického podniku nebyl náhodným jednorázovým výstřelkem.
Vlastní chemická laboratoř
V roce 1925 zřídila Lakomého firma vlastní chemickou laboratoř. Jejím vedením byl pověřen Ing. Jan Lauschmann, pozdější významný chemik, fotograf a průkopník barevné fotografie.
To už ukazuje firmu v úplně jiné velikosti než v roce 1909.
Vývoj vlastních chemických výrobků vyžadoval laboratorní kontrolu surovin, receptur a technologických procesů. U fotografických materiálů byla přesnost chemie zvlášť zásadní, ale výzkumné zázemí mohlo samozřejmě sloužit i dalším výrobním programům.
Ružomberok a expanze
Neobrom se roku 1928 znovu osamostatnil jako společnost s ručením omezeným a roku 1930 zřídil pobočný závod v Ružomberku.
Z firmy, která začínala výrobou krémů v Husovicích, se tedy během dvou desetiletí stal podnik s výrazně širší československou působností.
To je pozoruhodný příklad růstu domácí chemické firmy založené ještě za Rakouska-Uherska.
Po smrti Josefa Lakomého
Josef Lakomý zemřel roku 1933 a podnikání pokračovalo prostřednictvím rodiny a dalších společníků. Jeho syn Josef Fabián Lakomý, vystudovaný farmaceut, byl už od roku 1924 společníkem firmy a po otcově smrti patřil k jejím největším podílníkům.
Rodinné pokračování podniku tedy bylo připraveno ještě před smrtí zakladatele.
Firma J. Lakomý přežila až do poválečného období a podle dochovaných firemních údajů existovala do znárodnění v roce 1948.
Sokolský krém jako začátek velkého příběhu
Právě proto je reklama na Sokolský krém zajímavější, než by napovídal obyčejný výrobek.
Na začátku stojí dvě jména:
Beneš a Lakomý.
Rok 1909.
Husovice.
Krémy na boty, inkousty, francovky, kosmetika a mazadla.
O několik let později už stejná dvojice zakládá jeden z prvních českých podniků na výrobu fotografického papíru.
Z výroby prostředku, kterým si člověk ráno naleštil boty, vede tedy přímá cesta k chemii umožňující zachytit fotografický obraz.
„Český, bezvadný a dokonalý“
Dobový reklamní text shrnuje filozofii výrobku do několika slov:
Sokolský krém je český, kvalitní, vyrobený z rostlinných vosků a má udržet obuv elegantní, pružnou a odolnou proti vlhkosti.
Dnes je právě slovo český možná nejzajímavější.
Firma vznikla ještě v Rakousku-Uhersku, v mnohonárodnostním Brně, kde vedle sebe existovaly české a německé podniky, obchody i instituce. Zdůraznění českého původu proto nebylo prázdným marketingovým slovem.
Byla to součást identity výrobku.
Sokolský krém
Dochovaná reklama tak zachycuje velmi ranou kapitolu brněnského chemického průmyslu.
Beneš a Lakomý založili podnik v Husovicích roku 1909.
Jedním z jejich výrobků byl Sokolský krém na obuv, propagovaný jako český prostředek z rostlinných vosků, který měl kůži chránit, změkčovat a naleštit.
Roku 1913 oba podnikatelé založili Neobrom. O tři roky později Beneš společný podnik opustil a Josef Lakomý pokračoval v budování chemické továrny, která přežila až do znárodnění.
Ze Sokolského krému nezůstala velká průmyslová legenda.
Zůstala ale reklama.
A ta dnes ukazuje úplný začátek firmy, z níž později vyrostla důležitá část československého chemického a fotografického průmyslu.
Zdroje
Encyklopedie dějin města Brna – Alois Emil Beneš; založení firmy Beneš a Lakomý roku 1909 v Husovicích, výrobní program, vystoupení Beneše roku 1916 a jeho další samostatné podnikání.
Obrana Slezska – dobová reklama na Sokolský krém, charakteristika výrobku, rostlinné vosky, deklarované vlastnosti a údaj „Výrobci: Beneš a Lakomý, Brno“.
Encyklopedie dějin města Brna – historie továrny na fotografické papíry v Husovicích; Beneš a Lakomý, vznik Neobromu a výrobní program fotografických papírů.
Historický podílový list firmy J. Lakomý, 1919 – podrobná historie chemické továrny, adresy provozů, transformace firmy, výrobky Lada, Zlatá voda a Čechoslovák, vlastní chemická laboratoř a další vývoj.
Encyklopedie dějin města Brna – Josef Fabián Lakomý; rodinné pokračování podniku, jeho podíl ve firmě po smrti Josefa Lakomého a vazba na Neobrom.
