Sommer Václav

Václav Sommer – z obuvnického dělníka litomyšlským továrníkem

Příběh Václava Sommera je přesně tím typem podnikatelského osudu, který dobře ukazuje proměnu českého řemesla v moderní průmysl. Na jeho začátku nestála velká továrna, kapitál ani slavná rodinná firma, ale obyčejný vyučený obuvník. Na konci už však Sommer patřil mezi významné litomyšlské podnikatele, měl vlastní výrobní zázemí, reprezentativní dům a obchodní vazby sahající až do Prahy. Jeho život tak kopíruje jednu z nejzajímavějších proměn českých zemí druhé poloviny 19. století – cestu od malé řemeslnické dílny k průmyslové výrobě.

Z Vídně do Litomyšle

Václav Sommer se narodil roku 1856 ve Veleči u Přelouče. Obuvnickému řemeslu se vyučil ve Vídni, která tehdy představovala jedno z největších obchodních a průmyslových center monarchie. Právě tam mohl poznat modernější způsoby výroby i organizace práce, které se postupně prosazovaly vedle tradičního ručního ševcovství.

Do Litomyšle přišel roku 1878 jako obuvnický tovární dělník. Nezůstal však dlouho zaměstnancem. Ještě téhož roku si otevřel vlastní dílnu na litomyšlském náměstí v domě čp. 78. Začínal tedy podobně jako mnoho jiných řemeslníků své doby – v pronajatém prostoru, s omezeným vybavením a výrobou založenou především na vlastní práci.

Právě tady ale Sommerův příběh začíná být zajímavý. Jeho dílna postupně rostla a on několikrát měnil působiště. Roku 1887 je doložen v Umlčí ulici, později se přesunul do dalších prostor a roku 1890 už koupil vlastní nemovitost. Z řemeslníka se pomalu stával podnikatel.

Regionální muzeum v Litomyšli uvádí Václava Sommera jako výrobce obuvi od roku 1888. Tento rok lze pravděpodobně chápat jako okamžik, kdy jeho původní řemeslnická dílna začala získávat charakter většího výrobního podniku. Samostatně tedy podnikal už od roku 1878, ale právě na konci osmdesátých let se z tradičního obuvnictví začala rodit firma, kterou už dobové prameny spojovaly s výrobou ve větším měřítku.

Litomyšl, město obuvníků

Sommer měl navíc štěstí na dobu i místo. Litomyšl se během posledních desetiletí 19. století stala jedním z významných regionálních center obuvnické výroby. Důležitou roli sehrálo železniční spojení, dokončené roku 1882. Železnice umožnila snadnější dovoz kůže, podrážkového materiálu i dalších surovin a zároveň otevřela místním výrobcům cestu k zákazníkům daleko za hranicemi města.

Obuvnické podniky postupně vyrůstaly zejména na Dolním předměstí. Na počátku 20. století už bylo obuvnictví jedním z určujících průmyslových odvětví Litomyšle. Z tehdejších sedmnácti průmyslových podniků ve městě se jich dvanáct zabývalo právě výrobou obuvi.

Václav Sommer patřil k podnikatelům, kteří byli u této proměny velmi brzy. Jeho podnik vznikal ještě před velkým rozvojem litomyšlských mechanických továren a ukazuje přechod mezi dvěma světy – světem starého ševcovského mistra a světem moderního továrníka.

Sommer přitom nezůstal pouze lokálním výrobcem. Litomyšlské prameny jej popisují jako významného továrníka, který měl dokonce velký sklad obuvi v Praze. Přesnou adresu pražského skladu se zatím nepodařilo bezpečně doložit, ale samotná jeho existence ukazuje, že Sommerova obchodní síť už dávno přesahovala Litomyšl a její okolí.

Dům, který ukazoval úspěch

Nejviditelnějším důkazem Sommerova podnikatelského vzestupu se stala stavba, kterou si nechal vybudovat na konci 19. století.

Roku 1898 vznikla na severním konci tehdejší Dolní, dnešní Havlíčkovy ulice reprezentativní novorenesanční vila spojená s obuvnickou provozovnou. Projekt vypracoval vysokomýtský stavitel Josef Drahoš.

Nebyl to pouze obytný dům. Stavba spojovala rodinné bydlení, reprezentaci i samotný podnik. Přesně takové budovy jsou typické pro úspěšné podnikatele konce 19. století. Továrník bydlel v bezprostřední blízkosti svého závodu a architekturou zároveň demonstroval společenský vzestup, kterého dosáhl.

Sommerova vila byla na svou dobu výrazně zdobná. Fasádu doplňovala historizující malířská výzdoba, mimo jiné postavy rytířů, jejichž autorem byl malíř J. Fridrich. Dům tak nepůsobil jen jako výrobní zázemí, ale také jako reprezentativní sídlo člověka, který se z obuvnického dělníka dokázal vypracovat mezi městskou podnikatelskou elitu.

V okolí Sommerova podniku postupně vznikaly další obuvnické závody. Roku 1912 například vybudoval v sousedství svou továrnu Ignác Berger. Celá oblast se časem stala jedním z center litomyšlského obuvnického průmyslu.

Zajímavé je, že obuvnická tradice zde přežila samotného Sommera i jeho firmu. Po druhé světové válce prošel areál řadou změn a od roku 1959 jej využíval národní podnik Botana Skuteč. Sommerova někdejší vila tak zůstala spojena s výrobou obuvi ještě dlouho poté, co éra jejího zakladatele skončila.

Továrník, sokol a král střelců

Václav Sommer nebyl jen podnikatelem. Patřil k aktivní měšťanské společnosti své doby a výrazně se zapojoval do spolkového života Litomyšle.

Přibližně padesát let byl členem Sokola. Nešlo přitom pouze o formální členství. Sommer se například věnoval uspořádání sokolského archivu, který zpracoval natolik pečlivě, že byl následně vystaven v Praze jako vzorový.

Byl také členem litomyšlského sdružení nazývaného Hnízdo kosů litomyšlských, které patřilo k výrazným společenským fenoménům města.

A k Sommerovu životu patří ještě jedna drobná, ale půvabná epizoda. Roku 1884 se stal králem litomyšlských střelců. Na památku tohoto vítězství vznikl slavnostní střelecký terč, který se zachoval ve sbírkách Regionálního muzea v Litomyšli.

Obraz podnikatele konce 19. století je díky tomu najednou mnohem živější. Sommer nebyl anonymní majitel továrny ukrytý za názvem firmy. Byl to člověk, který přes den řídil obchod s obuví, účastnil se společenského života města, cvičil v Sokole a soutěžil ve střelbě.

Rodina poznamenaná válkou

Sommerův podnikatelský vzestup se odehrával v době relativního klidu Rakousko-Uherska. Jeho rodinu však stejně jako miliony dalších rodin zasáhla první světová válka.

Měl nejméně dva syny, Štěpána a Ludvíka.

Štěpán Sommer, narozený roku 1886, vystudoval práva a později působil jako soudní a státní úředník. Zůstal přitom spojen s rodnou Litomyšlí a angažoval se například jako předseda Klubu Litomyšlanů v Praze. Zabýval se také historií města a jeho významných osobností.

Osud mladšího syna Ludvíka byl tragický. Narodil se roku 1888, za první světové války padl do ruského zajetí a následně vstoupil do československých legií. Později byl převeden k československým jednotkám bojujícím ve Francii.

Dne 21. října 1918 padl u Terronu nad Aisnou.

Bylo to pouhých sedm dní před vznikem samostatného Československa.

Pro Václava Sommera musela být smrt syna mimořádně těžkou ranou. Je v ní navíc obsažena téměř symbolika celé generace. Otec vyrůstal ještě ve světě habsburské monarchie jako vyučený řemeslník, zatímco jeho syn zemřel jako československý legionář těsně před vznikem nového státu.

Od verpánku k továrně

Historie Václava Sommera je pozoruhodná právě svou zdánlivou obyčejností.

Roku 1878 přišel do Litomyšle jako obuvnický dělník. Začal v malé dílně na náměstí. O několik desetiletí později byl výrobcem a továrníkem, vlastnil reprezentativní budovu spojenou s výrobním provozem a provozoval obchodní sklad v Praze.

Jeho podnik tak představuje přesně tu vrstvu českého průmyslu, na kterou se dnes snadno zapomíná. Vedle velkých továren, bank a akciových společností existovaly stovky podniků, které vyrostly z řemeslnických dílen jediného člověka. Některé zmizely beze stopy, jiné přežily v podobě budov, firemních tiskovin, účtenek, krabic, reklamních cedulí nebo starých fotografií.

A právě takové předměty dnes dokážou celý příběh znovu otevřít.

Starý reklamní materiál nesoucí jméno Václav Sommer, Litomyšl proto není pouze pozůstatkem dávno zaniklého obchodu s obuví. Je svědectvím doby, kdy mohl mladý vyučený obuvník přijít do města téměř s ničím a během jediné generace vybudovat vlastní výrobní podnik.

Sommerův dům v Litomyšli zůstal. Jeho jméno se zachovalo v muzejních sbírkách, dokumentech a několika málo firemních tiskovinách.

A za těmito drobnými stopami se skrývá velmi český příběh – příběh řemesla, podnikavosti a mimořádného společenského vzestupu člověka, který začal u ševcovského verpánku a skončil jako továrník.

Zdroje

Město Litomyšl – Lilie, historie Václava Sommera a jeho domu, 2009.
Regionální muzeum v Litomyšli – Sbírky RML Online, heslo Václav Sommer.
Litomyšlský architektonický manuál – historie Sommerovy vily a litomyšlského obuvnického průmyslu.
Regionální muzeum v Litomyšli / Klíč ke sbírkám – pamětní střelecký terč Václava Sommera z roku 1884.
Československá obec legionářská – osobní záznam Ludvíka Sommera.
Dobové a sběratelské obchodní písemnosti firmy Václava Sommera z Litomyšle.