Weka

WEKA – příběh Ing. Augustina Kapra a pražské výroby kuřáckých potřeb

Kapr ve štítu

Na první pohled působí reklama WEKA jako typický výrobek meziválečné reklamní grafiky. Tmavé pozadí, výrazný červený štít, v něm bílá ryba a pod ním dutinky a cigaretové papírky. Teprve ve chvíli, kdy se podařilo dohledat jméno výrobce, začal celý znak dávat smysl. Za značkou WEKA stál Ing. Augustin Kapr, pražský výrobce cigaretových dutinek, papírků, filtrů, papírových špiček a dalších kuřáckých potřeb. Kapr ve štítu tak téměř jistě není náhodnou dekorací, ale klasickou mluvící značkou – obrazovým převedením příjmení majitele do firemního znaku.

Podnik sídlil v Praze VIII–Libni, Drahobejlově ulici 12. Na dochovaném firemním propagačním tisku je Augustin Kapr uveden přímo jako provozovatel „tovární výroby a prodeje cigaretových dutinek, papírků, papírových špiček a kuřáckých potřeb zn. Weka“. Vedle názvu firmy se objevuje právě znak kapra ve štítu. To potvrzuje, že ryba nebyla použita pouze na jedné ceduli, ale patřila k ustálené firemní identitě podniku.

Inženýr a důstojník

Augustin Kapr nebyl obyčejný obchodník, který si nechal zboží vyrábět jinde a pouze je prodával pod vlastním názvem. Jeho profesní minulost byla výrazně technická. Dobové vojenské prameny zachycují Ing. Augustina Kapra jako důstojníka ženijního vojska v záloze. V roce 1924 je uváděn jako nadporučík, zatímco na pozdějším firemním materiálu WEKA se již podepisuje jako kapitán v záloze.

Jeho technické vzdělání dobře zapadá do charakteru podniku. Výroba cigaretových dutinek a papírků nebyla pouze otázkou tisku a balení. Vyžadovala speciální stroje, přesnou práci s papírem, lepidly, filtračními materiály a konstrukcí jednotlivých dutinek. Kapr se ve své reklamě také nesnažil vystupovat jen jako majitel značky. Zdůrazňoval vlastní zkušenost s výrobou, materiály a technologickým řešením produktů.

Šestnáct let praxe před vznikem WEKA

Nejzajímavější informaci o své minulosti zanechal Augustin Kapr sám. Ve firemním propagačním dopise uvádí, že před založením vlastního podniku získal šestnáctiletou všestrannou praxi u velké zahraniční firmy působící v Československu, jejíž výrobu podle svých slov vedl od samotného začátku až do nedávné doby.

To je mimořádně důležitá věta. Znamená, že Kapr vstupoval do vlastního podnikání jako člověk s velmi dlouhou zkušeností ve stejném oboru. Nezačínal od nuly. Znal výrobní technologie, dodavatele, trh i konkurenci. Když začal vyrábět WEKA, měl za sebou přibližně šestnáct let práce ve velkém podniku a zřejmě velmi dobře věděl, kde jsou slabiny zavedených značek a jak lze jejich výrobkům konkurovat.

Byla onou firmou Abadie?

Nejzajímavější stopa vede k firmě Abadie, známému zahraničnímu výrobci cigaretových papírků a dutinek. Abadie byla v Praze prokazatelně přítomna již na počátku dvacátých let a působila právě v Praze VIII. Dobový tisk ji zachycuje například na adrese Lipanská 361. Pozdější vzpomínky potvrzují, že firma měla v oblasti horní Libně skutečnou výrobní činnost a produkovala cigaretové papírky a filtrační potřeby.

Shod je překvapivě mnoho. Kapr uvádí šestnáct let u velké zahraniční firmy, Abadie byla velká zahraniční společnost, vyráběla přesně stejný sortiment a působila ve stejné části Prahy. Pokud Kapr rozjížděl vlastní WEKA ve druhé polovině třicátých let, začátek jeho šestnáctileté praxe by skutečně vycházel přibližně do první poloviny dvacátých let, kdy je pražská Abadie bezpečně doložena.

Definitivní důkaz však zatím chybí. Nebyl nalezen personální dokument, který by přímo říkal: „Augustin Kapr pracoval u firmy Abadie.“ Proto je třeba tuto vazbu stále označovat jako velmi silnou hypotézu, nikoli jako hotovou skutečnost. Přesto je Abadie v současné chvíli zdaleka nejlogičtějším kandidátem.

Továrna v Drahobejlově ulici

Vlastní Kaprův podnik vznikl v Drahobejlově ulici 12 v Praze VIII–Libni. Šlo o oblast, kde se soustřeďovalo množství menších průmyslových podniků, dílen a technických provozů. Na firemních tiskovinách Kapr uváděl také dopravní orientaci na Balabenku a libeňské horní nádraží, takže podnik byl dobře dostupný jak železnicí, tak městskou dopravou.

WEKA nebyla pouze jedním druhem cigaretových papírků. Kapr vyráběl celý systém kuřáckých potřeb. V nabídce byly běžné cigaretové dutinky a papírky, dále speciální dutinky Sanitas s vložkou ze zdravotní vaty, výrobky Triofilt s kombinovaným filtrem a také papírové špičky. Sortiment ukazuje, že firma se snažila reagovat na tehdejší módu takzvaného „zdravějšího“ kouření a na rostoucí popularitu různých filtrů a vložek.

Česká značka proti zahraniční konkurenci

Kaprova reklama velmi výrazně pracovala s argumentem domácí československé výroby. Nebyla to náhoda. Trh s cigaretovými papírky a dutinkami byl ve třicátých letech obsazen několika velmi silnými zahraničními výrobci a značkami. Kapr se proti nim snažil vystupovat jako domácí producent, který nabízí srovnatelnou kvalitu a zároveň nechává peníze v domácím průmyslu.

Tento argument se objevoval ve třicátých letech v československé reklamě poměrně často. Hospodářská krize, dovozní konkurence a rostoucí důraz na podporu domácího průmyslu vytvořily prostředí, v němž slogan o českém původu zboží fungoval velmi dobře. WEKA na tom stavěla značnou část své komunikace.

Kapr, který se nedal přehlédnout

Firemní znak byl zvolen mimořádně chytře. Kapr ve štítu vytvořil jednoduché spojení mezi jménem majitele a výrobkem. Zákazník si nemusel pamatovat technické parametry dutinek ani celé jméno výrobce. Stačilo si zapamatovat rybu ve znaku.

Podobné mluvící značky byly ve staré reklamě velmi účinné. V době, kdy velká část zákazníků nakupovala podle obrazu na obalu nebo podle emblému, měl dobře zapamatovatelný symbol obrovskou cenu. Kapr ve štítu fungoval podobně jako lev, medvěd, jelen, kotva nebo hvězda u jiných značek – s tím rozdílem, že zde měl symbol navíc přímou vazbu na jméno majitele.

Právě proto působí reklamní cedule WEKA tak přesvědčivě. Z dálky stačil červený štít s bílým kaprem a zákazník mohl výrobek okamžitě identifikovat.

Albert Jonáš a velká reklama WEKA

WEKA se postupně dostala i k profesionální reklamní tvorbě vysoké úrovně. Ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze se dochoval plakát „Pro náš tabák naše dutinky Weka – Wekafilt – Triofilt“, jehož autorem byl významný český reklamní grafik Albert Jonáš. Plakát je datován přibližně do let 1938–1939.

To je důležitý doklad velikosti značky. Albert Jonáš nebyl výtvarník, kterého by si najala náhodná drobná dílna pro jediný leták. Patřil k výrazným osobnostem československé reklamní grafiky a pracoval pro řadu významných podniků.

A právě zde se objevuje další zajímavá souvislost: Jonáš ve stejné době navrhoval také reklamy pro firmu Abadie. Máme tedy WEKA a Abadie nejen ve stejném výrobním oboru a ve stejné části Prahy, ale na konci třicátých let také v portfoliu stejného reklamního výtvarníka. Samo o sobě to nedokazuje Kaprovu dřívější práci u Abadie, ale ukazuje to, že WEKA se už pohybovala ve stejné profesionální reklamní vrstvě jako její velký konkurent.

Značky Sanitas, Wekafilt a Triofilt

Kapr se nespoléhal pouze na jeden název. Vedle hlavní značky WEKA používal i názvy jednotlivých produktových variant. Sanitas označovala dutinky s vložkou ze zdravotní vaty. Triofilt pracoval s vícenásobným či kombinovaným filtrováním. Na pozdějších reklamách se objevuje také Wekafilt.

To odpovídá vývoji kuřáckého průmyslu třicátých let. Výrobci se snažili přesvědčit spotřebitele, že jejich dutinky zachytí část kouře, dehtu nebo jiných nečistot. Z dnešního pohledu samozřejmě víme, že podobná tvrzení často vytvářela falešný pocit bezpečnosti, ale tehdejší reklamní jazyk prezentoval filtry jako technickou novinku a známku modernosti.

Pro Kapra to byla ideální oblast. Jako inženýr mohl stavět reklamu právě na konstrukci, materiálu a technickém zdokonalení výrobku.

Vojenské kontakty jako obchodní síť

Zajímavým detailem je také Kaprův propagační dopis adresovaný přímo důstojníkům-kuřákům. Vzhledem k tomu, že sám působil jako důstojník ženijního vojska v záloze, nebylo toto cílení náhodné. Kapr využíval prostředí, které osobně znal.

Vojenský důstojnický sbor představoval relativně uzavřenou a dobře propojenou skupinu zákazníků. Mnozí důstojníci kouřili, měli stabilní příjem a zároveň fungovali jako přirozená společenská síť. Kapr proto dokázal spojit svou vojenskou minulost s obchodní propagací vlastní značky.

Poválečná stopa

Po druhé světové válce se stopa podniku WEKA začíná ztrácet. V archivech se objevují záznamy vztahující se k osobě či podniku označenému „Kapr Aug.“ také v dokumentech z období národních správ po roce 1945. Není však zatím možné bez dalšího studia spisů určit, zda šlo přímo o podnik WEKA a jaký byl jeho poválečný osud.

Právě zde se otevírá další prostor pro archivní pátrání. V Archivu hlavního města Prahy se nachází živnostenský spis Kapr Augustin a také záznamy spojené s firmou Abadie. Teprve jejich fyzické prostudování může přinést definitivní odpověď na otázku, kdy přesně Kapr podnik založil, kdo v něm pracoval, jak dlouho existoval a zda skutečně předtím vedl výrobu u Abadie.

Příběh jedné chytré značky

WEKA je krásným příkladem toho, jak zdánlivě obyčejná reklamní cedule dokáže otevřít celý svět meziválečného podnikání. Za několika dutinkami, velkým názvem a kaprem ve štítu stojí příběh technicky vzdělaného inženýra a vojenského důstojníka, který po šestnácti letech praxe u velké zahraniční společnosti založil vlastní výrobu a rozhodl se konkurovat zavedeným značkám domácím výrobkem.

Ing. Augustin Kapr využil své technické zkušenosti, znalost výroby i jednoduchý, ale mimořádně zapamatovatelný symbol. Z vlastního příjmení vytvořil značku a z kapra firemní emblém. WEKA pak dokázala během třicátých let vyrůst natolik, že pro ni tvořili významní reklamní výtvarníci a její výrobky se propagovaly vedle největších značek oboru.

Největší tajemství však stále zůstává. Pokud se jednou podaří v archivních spisech potvrdit, že onou zahraniční firmou, jejíž výrobu Kapr šestnáct let vedl, byla skutečně Abadie, dostane celý příběh téměř dokonalý oblouk: zkušený technik velkého zahraničního výrobce odejde, založí vlastní českou značku a nakonec začne svému někdejšímu zaměstnavateli konkurovat na stejném trhu – dokonce s reklamami od stejného výtvarníka.

Zdroje: Firemní propagační tisk Ing. Aug. Kapra, Praha VIII–Libeň, Drahobejlova 12; Archiv hl. m. Prahy – živnostenské spisy Kapr Augustin a Abadie; dobový tisk s údaji o firmě Abadie v Praze VIII; Schematismus československé branné moci; UPM/eSbírky – reklamní plakáty WEKA; odborná literatura k reklamní tvorbě Alberta Jonáše.